Klany se musejí spojit - kapitola 2.

8. října 2015 v 18:48 | ...asi se budu podepisovat zase jako Lilly - je to lepší |  Příběhy
Kočky, které Darken vybrala, přišly k ní a ona jím dala rady. Potom se vydaly na druhý konec lesa. Věděly, že to je dlouhá cesta. Není to žádný malý lesík s pár stromy, je to obrovský les a jedna část toho lesa je dlouhá asi 30 kilometrů. Není to ale přesně, jen přiblizně, protože kočky to neměří. Mají svoje území vždy něčím vyznačené a hranice jsou jasně viditelné. Většinou si jako svou hranici volí řeku nebo propast.
Mia, Paw, Klarie, Nex a Ostrodráp šli po úzké vyšlapané cestě lesem a plánovaly, co budou dělat, až dojdou k cizímu území. Ostrodráp z Ohnivého klanu je zastavil a řekl: "Tak aby bylo jasno, i když jsme klesli tak hluboko, že musíme spolupracovat, pořád vás nenávidím. Hlavně tebe, Paw! Nic se nemění." "Co proti mě máš?" vztekle se na něj otočila Paw. "Jsi ze Sněžného klanu! Oni byli vždy naši nepřátelé." Mia se zastavila a sní se zastavili všichni ostatní. Potom řekla: "Mohli byste se už přestat hádat?! Tady jde přece o záchranu koček a ne o nějakou hloupou hádku... vůbec si neuvědomujete vážnost situace!"
Kočky už nič neřekly, sklopily uši a šly dál. Nikdo z nich neměl moc dobrou náladu.
Už se pomalu začalo stmívat, slunce se schovalo za stromy a začal foukat silný vítr. Navíc se potom ještě zatáhlo a začalo pršet. Kočky šly dál, kožich měly promočený a cesta ubíhala neuvěřitelně pomalu, i když šly docela rychle.
Po celé noci bloudění lesem byly hodně vyčerpané a tak si na chvilku odpočinuly. Cítily, že už jsou blízko jejich území. Les tu vypadal stejně, ale na jeho okraji končila skála, která byla hned vedle lesa. Skoro celé území koček z kmene Zeleného listu je uprostřed skalnaté plošiny a na všech jejích stranách skály končí. Vede odsudt jen málo cest a jsou hodně nebezpečné. Občas se stane, že má nějaká kočka takovou smůlu, že se skály spadne. Kočky sice mají devět životů, ale nejsou nesmrtelné. To znamená, že když ze skály spadnou, můžou se zabít. Ale někdy se stane i takový zázrak, že kočka pád přežije. To by ale musela mít opravdu velké štěstí. Žádná kočka by rozhodně nechtěla z té skály spadnout. Kmen Zeleného listu má území velmi blízko Mračnýh hor. Moc koček tam není, je tam větší zima a jsou tam většinou jen skály.
Kočky se po krátkém odpočinku zase vydaly na cestu. Už toho měly dost. Dohromady šly dva dny, skoro se ani nezastavily a cíl byl pořád v nedohlednu. Opět se začalo stmívat, ale kočky šly dál, sílu jim dávala naděje a také důležitost jejich úklolu a pocit, že pro takový nebezpečný úkol byly vybrány právě ony.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | Web | 8. října 2015 v 18:57 | Reagovat

Achjo.... Není to ani na stránku a zabralo mi to celou hodinu ???

2 Bílá kočka Bílá kočka | 8. října 2015 v 19:55 | Reagovat

Ten příběh je krásný, je škoda že o tomhle nemamš knihu :D hlavně ten konec je úžasný :-)

3 Lilly Lilly | Web | 8. října 2015 v 20:20 | Reagovat

Dík :-) ale je to divný a hlavně se vždycky strašně rozepisuju u toho popisování :-D :-)

4 Lilly Lilly | Web | 9. října 2015 v 23:31 | Reagovat

Ona totiž kniha o něčem podobném existuje. Ale já ji nečetla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama