Říjen 2015

Halloween! :D

31. října 2015 v 21:15 | Lillisy |  Pro Zábavu
Vím, u nás se neslaví, ale i tak jsem si nakreslila malý obrázek. Smějící se

Pro ohnivý klan

31. října 2015 v 19:37 | Hii
Obrázek pro ohnivý klan, možná ho ještě změním...

Obrázek s Vločkou pro Paw

30. října 2015 v 15:38 | Lilly |  Pro Zábavu
Jak jsem slíbila :D snad to ujde :D

Po smrti Angi

29. října 2015 v 12:55 | Lilly |  Příběhy
"Tvoje věštba nebyla pravdivá..." řekla Angi, která se procházela po hladině jezera "moje sestra by mě nedokázala zabít" Minus se podívala na průhlednou kočku a oči se jí zalily slzami.
:
:
:
Clea zahlédla za stromem kousek kočičího ocasu a vyhrkla "Ricku! Kde jsi skra celou dobu byl?!" Rick se na ní zašklebil. "Co je ti po tom? Alanis mě volal zpátky do tábora, víš, že jsem mu nemohl nic prozradit!" Clea se zamračila. "A to jsi mi aspoň nemohl něco říct?!"
:
:
:
Angi potkala Paw u potoka, kde se vždy kočičí duše scházejí. "Už vím, proč mi bylo tak špatně, když jsem byla na louce... přesně tam jsem totiž následující noc měla zemřít." dořekla Angi a Paw se na ni s úsměvem podívala. Angi smutně sklopila hlavu, ale pak se usmála také.

Prosím vás...

29. října 2015 v 12:13 | Lilly
Jak už asi víte, tento blog jsem založila proto, aby jste měli co číst a aby jste se pobavili. Ale nedávno jsme museli řešit dost nepříjemnou situaci - můžete si to přečíst v předchozím článku a jeho komentářích. A tak se ptám: Opravdu někomu stojí za to můj blog pomlouvat přede všemi na facebooku a na jiných sociálních sítích?? Nevím, z jakého důvodu to dělal, ale doufám, že se to už nikdy nebude opakovat! A aby bylo jasno - opravdu nestojím o ultra vysokou návštěvnost! Blog je pro ty lidi, kteří sem chodí rádi a baví je mé články číst. Takže jestli se zase objeví někdo, komu se můj blog nemude zamlouvat, tak ať si jednoduše vypne internet, místo toho, aby tady všechno hejtoval a pomlouval nás na internetu! Je přece jasné, zě všem se nemůže líbit to stejné, takže pokud se vám blog nelíbí, není to moje chyba! Ale i přes tyhle nepříjemnosti tento blog nesmažu, protože jsem si ho nedávno založila, a taky protože některým lidem takovou radost neudělám!

Neví někdo?

28. října 2015 v 21:48 | Lilly
Musím se zeptat - Proč mám dnes najednou tak vysokou vávštěvnost?? vždycky mě navštíví tak 10 lidí za den a teď? Neví o tom někdo něco? Propaguje mě někdo někde nebo tak? Každopádně o tom nevím a s nikým jsme se nedomluvili. Na druhou stranu, vysoká návštěvnost je dobrá, ale já chci jen vědět, co se stalo. Ne, že by to bylo nějak vážný... Kdyby to někdo věděl, prosím pište do komentářů. Překvapený

Vlnka

28. října 2015 v 14:42 | Lilly |  Postavy
Měsíční klan
Věk: 3 roky

Smrt Modré Lilie - Angi --- 3.

28. října 2015 v 11:39 | Lilly |  Příběhy
Potom Vlnka mrkla na Jiskřivého a na Ricka a naprosto klidně řekla: "Můžete začít." Oba se rozběhli, zakousli se do Angi a mlátili s ní o zem. Po chvilce se k nim přidala Clea a potom i Vlnka. Ta se zakousla Angi do krku tak silně, až z ní začala stříkat krev. Jiskřivý Měsíc Angi odtáhl až na kraj lesa, ostatní kočky běžely za ním a co nejhlasitěji mňoukaly. "Počkat, kde je Rick?" zeptala se Clea. Všimla si, že najednou zmizel. "Teď ho nebudeme hledat, máme něco jiného na práci!" sykla Vlnka podívala se na Angi. Ta se bolestí svíjela na zemi a zbývaly ji tři životy. "Tak co, rozdělíme se?" navrhla Clea a ostatní souhlasili. Jiskřivý Měsíc vytáhl drápy, sekl Angi do obličeje a vyškrábl jí oko. Potom na ní skočila Clea, zakousla se do ní a trhala jí na kusy. Potom se otřepala a otočila se na Vlnku. "Jsi na řadě. Na co čekáš?" řvala na ní Clea. Vlnka ale jen strnule stála a vyděšeně se na Angi dívala. Ta se na ní podívala také. Vlnka spatřila v jednom jejím oku, které ještě měla, zděšení, ale zároveň i lásku. Skrčila se a přiblížila se k Angi, nedokázala ji zabít. Ostatní kočky na ní zíraly a Clea se neskutečně naštvala. "Ale ne... Věděla jsem, že to takhle dopadne!" řekla si potichu sama pro sebe. Vycítila ve Vlnce změnu a rozhodla se jednat. Zakousla se Angi do krku a utíkala s ní pryč. "Ne!" křičela Vlnka a běžela za ní. Uprostřed louky se Clea zastavila a podívala se na Vlnku. Ta na ní jen vyděšeně zírala a prosila jí, ať to nedělá. Clea ji ale neposlechla a dál se s Angi prala. Už jí zbýval jen jeden život. Clea ale neměla slitování a několikrát s ní třískla o zem. Angi pak spadla na zem a už se nepohnula. Z některých ran jí ještě vytékala krev. Clea do ní ještě chvilku strkala, ale Angi se už nepohnula. Vlnka pořád strnule stála na kraji lesa a vyděšeně se na ně dívala. Potom rychle utekla a běžela do tábora. Začalo pomalu svítat a Vlnka se jen tak procházela okolo tábora. Když tam potkala Cleu, lekla se. "Co jsi to udělala?" vyčítavě se zeptala. "To, na čem jsme se domluvili! Nemohli jsme si dovolit selhat! Až se vzpamatuješ, poděkuješ mi." vychloubala se Clea. "No to určitě.." ušklíbla se Vlnka a odešla pryč.

Smrt Modré Lilie - Angi --- 2.

28. října 2015 v 11:36 | Lilly |  Příběhy
Tu noc šla Angi sama k hranicím mezi územím Bažinového a Měsíčního klanu. Věděla, že to tak musí být, že osud nezmění. Chvíli se rozhlížela po okolí a pak se rozhodla, že o sobě dá vědět. "Můžeš vylézt. Jsem tady." řekla rozhodným hlasem. Najednou se z křoví ozvalo šustění a vylezla z něj černá kočka s bílými skvrnami. "Jsi tu sama?!" sykla na Angi a začala se kolem ní plížit. "Ano, jsem. A vidím, že ty taky." klidně odpověděla Angi. "Hmmm, jseš si nějak moc jistá." zašklebila se na ní Vlnka. Potom se zastavila, podívala se do křoví a zasyčela. Z úkrytu vylezly další tři kočky a přišly k Vlnce. Byl tam Jiskřivý Měsíc, Rick a Clea. Všichni byli z Měsíčního klanu a byli na Angi naštvaní z jediného důvodu. "Proč to chceš udělat?" nechápavě se zeptala Angi. "Vždyť přece to, že naše sestra Laisy zemřela, nebyla moje vina!" Vlnka se zamračila a řekla: "Byla to tvoje vina! Zradila jsi náš klan a pak jsi jen zbaběle utekla! Laisy zemřela jen kvůli tobě!" -"To není pravda! Nechápeš to? Já jsem musela odejít a Laisy jsem nestihla zachránit! Svůj klan bych nikdy nezradila!" vztekle na ní zařvala Angi. Clea, která stála vzadu se potichu zasmála. Jakmile jí uslyšela Vlnka, otočila se na ní, ostrými drápy ji sekla do obličeje a Clea okamžitě zmlkla. "Jsi nervózní?" zeptal se jí Jiskřivý Měsíc. Vlnka sebou trhla a zamračila se na něj. "Proč bych měla být nervózní? Jen se chci pomstít! No nic, nebudeme to už zdržovat." dořekla a všechny kočky se postavily okolo Angi. Ta mávla tlapkou a řekla: "Víš, co si o tobě pomyslí ostatní z klanu, až to zjistí?" Vlnka se jen zlomyslně zasmála. "Na tom nezáleží."

Obrázek s Paw

28. října 2015 v 0:02 | Lilly |  Postavy
A taky s Vanilkou Smějící se Chtěla jsem nakreslit nějaký obrázek z příběhu.

Smrt Modré Lilie - Angi --- 1.

27. října 2015 v 15:43 | Lilly |  Příběhy
"Je mi zle, už to nemohu déle vydržet..." opakovala pořád dokola Angi procházející se po louce. "Něco zlého se stane, já to vím. Musím jít za věštkyní." Poté se rozběhla a útíkala k Minus, která právě byla u Stříbrného jezera, kousek od Angi. Když k ní Angi konečně přiběhla, žádala ji, aby jí předpověděla budoucnost. Minus se soustředěně zadívala na hladinu průzračné vody v jezeře. Potom se pomalu otočila na Angi a řekla: "Musím tě varovat! Dnes v noci se na vašem území objeví nevítané kočky a tvá vlastní sestra tě zabije." dořekla Minus a tvářila se vyděšeně. "Moje setra? Ale proč?" zeptala se Angi. Potom si ale vše uvědomila a odešla do tádora. Když tam došla, v mechu ležela Claire a vyhřívala se na letním slunci. Potom si všimla Angi a vstala. "Co je ti? Vypadáš divně." Angi sebou trhla a pak odpověděla: "Co? Ale nic... Nic mi není." Rozhodla se, že o té hrozné zprávě nikomu neřekne. Začala sama sebe přesvědčovat - "Vždyť to není tak hrozné. Když přijde sama, nemá proti mě šanci." Po zbytek dne Angi s nikým moc nemluvila. Nebyla si jistá, kde na ní Vlnka zaůtočí, ale veděla, že to bude určitě blízko hranic - dál na jejich území by se jít neodvážila. Kočky z Měsíčního klanu jsou milé a většinou velmi chytré, ale když jim nějaká kočka něco udělá, nikdy jí to neodpustí.

Cassie

25. října 2015 v 14:21 | Lilly |  Postavy
Cassie jako kotě
A s tímhle nápadem přišla moje úžasná sestřenice Smějící seobčanka pro kočky S vyplazeným jazykem
Omlouvám se za ty nevybarvené místa uprostřed někteŕych písmen. Smějící se

Úkoly pro Plamennou Jiskru

25. října 2015 v 8:58 | Lilly |  Příběhy
Koťata, která se narodí v nějakém klanu, většinou v tom klanu i zůstanou do konce svých devíti životů. Ale může se stát, že se kotě do klanu nehodí a rozhodne se, že se vydá někam jinam. Když se někdy stane, že se nikdo nemůže rozhodnout, do jakého klanu bude kotě patřit, musí splnit 5 úkolů. Podle toho, jak prospěje, bude zařazeno do klanu. Většina koťat to dělat nemusí, když je úplně jasné, kam patří. Jiskřičce bylo nedávno půl roku, a tak se na úkoly pořádně připravovala. Ale nejde se naučit všechno. Chtěla se rozhodnout sama, kam chce patřit, ale nebylo jí to dovoleno. Rozhodla se tedy, že jí bude stačit, když už alespoň nebude muset patřit do Ohnivého klanu. Její matka byla z Bažinového klanu a otec z Ohnivého a to byl další důvod, proč si zkouškou projít musela. Plamenná Jiskra byla vždy jiná než ostatní a měla složitější život. Hodně jí ubližoval její bratr Flér, který je starší a stal se velitelem. Jiskra měla stát po jeho boku, na což se těšila, ale pak se Flér obrátil i proti ní a teď ji neustále shazuje. Ohnivý klan díky němu získal velmi špatnou pověst a většina koček z klanu jsou jeho spojenci a uctívají ho, ale jen ze strachu. Protože moc dobře ví, že kdyby se mu někdo postavil, Flér by ho nemilosrdně zabil. A boj s ním rozhodně nemůže nikdo vyhrát. Ale své sestře většinou nic nedělá, protože je ještě kotě a chrání ji před ním Dráp.
.
Jiskřička vstoupila do jeskyně, kde už na ni čekalo několik dospělých koček. Když došla do prostřed jeskynní místnosti, posadila se. Chvíli pozorovala ostatní kočky a pak uslyšela hluk a zjistila, že venku začalo silně pršet. Mezi kočkami, které byly v jeskyni bylo několik koček z Ohnivého klanu a Darken, nejmoudřejší kočka z Měsíčního klanu. "Proč je vás tu tolik?" zeptala se Jiskra a její hlas zněl docela koktavě. Měla strach, že se nikam jinam nedostane. "Mluvíš trochu od věci. Takže, snad všichni víme, proč tu jsme..." spustila Darken a její rozhovor s ostatními kočkami byl neuvěřitelně dlouhý a Jiskřička si myslela, že se unudí k smrti. Potom Darken konečně skončila a všechny kočky začaly odcházet do jiné části jeskyně. Plamenná Jiskra zastavila Darken a řekla: "A proč musím plnit tyto úkoly a nemůžu si sama vybrat, do jakého klanu budu patřit?" "To nejde. Je to proti našim pravidlům. Když si nejsi jistá, kam patříš, tyto úkoly odhalí, kam skutečně patříš." odvětila Darken a podívala se nahoru. Stropem Jeskyně prosakovaly kapky křišťálově čisté vody a padaly na zem. "Takže úkolů je 5... a co mám teda dělat?" zeptala se Jiskřička, když procházela jeskyní. "To se časem dozvíš. Teď zjistíš, jestli jsi dobrá v boji - to je potřebná schopnost pro Ohnivý klan." řekla Darken a odvedla Jiskru doprostřed jeskyně. Proti ní se postavila Simon a řekla: "Teď vyzkoušíme, jestli jsi opravdu dobrá v boji." Jiskřička se udivila "Ale ty jsi mě přece boj učila. Tak víš, jak mi jde." "Ale teď je to zkouška. Ty se mě budeš pokoušet shodit a zaůtočit na mě tak, jak jsem tě to učila. A já se budu snažit ti v tom zabránit." dořekla Simon, skrčila se a připravila se na útok. Afrodita za ní ještě volala: "Ale musíš jí šetřit, je to ještě kotě!" "Jo, neboj se." uklidnila ji Simon a připravila se. Jiskřička zasyčela a skočila na ní. Simon rychle uskočila a tak Jiskřička dopadla na zem. Pak si ale vymyslela skvěly plán. Chystala se zase vyskočit, ale těsně předtím, než vyskočila, se rychle rozběhla proti ní. Simon se chystala uskočit a Jiskřička jí srazila k zemi. Simon se hlasitě zasmála, ale její smích nezněl tak zlomyslně jako obvykle, naopak byl milý a upřímný. Ještě chvilku bojovaly a Simon se už ani jednou nemechala oklamat. Přesto se Jiskře podařilo ještě jednou vyhrát a tak ostatní usoudili, že boj jde Jiskřičce moc dobře a že je hodně silná. Simon pak ještě několikrát opakovala, že jí hodně šetřila. Byla to pravda, Simon byla v boji skoro nejlepší z klanu a sama Jiskru ty triky učila. Kdyby jí tak nešetřila, Jiskra by ani jednou nevyhrála. Naposledy se na ní ještě otočila a řekla: "Jsi opravdu nejtalentovanější koťe, které jsem učila." Jiskřička se mile usmála, ale pak smutně sklopila hlavu. "Asi bych opravdu měla v Ohnivém klanu zůstat." řekla a Simon ji jemně pohladila tlapkou. "To záleží na tvém rozhodnutí." řekla a Jiskřička ji zastavila. "Ale Darken přece říkala, že si klan nemůžeme vybírat sami." řekla a nechápavě zavrtěla hlavou. Simon se na ní usmála a řekla: "Máš talent na hodně věcí a jsi opravdu zvláštní kotě. Jestli všechno dopadne dobře, budeš si moct vybrat mezi několika klany."
Všechny kočky pak chvilku počkaly, než přestane pršet, a pak vyšly ven z jeskyně.
.
Plamenná jiskra prošla dalšími úkoly, které bez problému zvládla. Jenom ve zkoušce statečnosti a pozornosti trochu upadla. "Opravdu by jsi měla zůstat v ohnivém klanu, ale jestli se chceš rozhodnout jinak, můžeš si vybrat ještě Vzdušný a Měsíční klan." řekla Darken a dala Jiskřičce chvilku na rozmyšlení. Ta se pak rozhodla pro Vzdušný klan. Potom běžela za Lilly. "Co tu děláš?" zeptala se Lilly, když ji uviděla. "Teď už patřím k vám." usmála se Plamenná Jiskra a Lilly se jí zeptala: "Ty jsi plnila úkoly?" "Ano, a nebyly moc těžké." řekla Jiskra a spolu s Lilly se vrátila do tábora.

Plamenná Jiskra

24. října 2015 v 12:15 | Lilly |  Postavy
Jméno: Plamenná Jiskra
.
Přezdívka: Jiskřička
.
Věk: půl roku (kotě)
.
Původ: z bažinaté části Hlubokého lesa (je to blízko Mračných hor)
.
Kouzelná moc: žádná
.
Schopnosti: cvičí se v boji a lovu
.
Klan: Ohnivý
.
Rodina:
otec - Dráp
matka - Zelenoocasá (odešla z Ohnivého klanu a přidala se ke kočkám z klanu Zeleného listu)
bratr - Flér
.
Nejlepší přátelé: zatím nikdo
.
Charakter: Plamenná Jiskra nedávno udělala všechny zkoušky a prošla všemi úkoly. Zjistila, že má talent na bojování a na lov, a tak se v tom začala cvičit a rozhodla se, že chce patřit do Ohnivého klanu. Poslední dobou si ale není jistá, jestli se rozhodla správně a jestli opravdu patří do Ohnivého klanu. Protože povahou se od většiny koček z klanu hodně liší. Plamenná Jiskra je velmi hodná, přátelská a laskavá, takže si z ní ostatní koťata často dělají srandu. Jiskra má ale taky všechny potřebné dovednosti a talent, který potřebuje, je taky silná a odvážná, takže se pořád nemůže rozhodnout, jestli má v klanu zůstat, nebo ne. Pořád se nemůže zbavit dojmu, že do Ohnivého klanu svou povahou vůbec nezapadá.
.
Vzhled: Je malá a roztomilá - tak jako ostatní koťata, ale ona je ze všech nejmenší. Má velké oranžovo-žluté oči, které jiskří pokaždé, když se smějě. Proto dostala jméno Plamenná Jiskra. Má drobný čumáček a dlouhé uši. Srst má skoro celou tmavě šedou, má zrzavou ofinu a silný, zrzavý ocas. Kožich má hustý a hebký.
Plamenná Jiskra trochu špinavá od fialové barvy. Smějící se Pro změnu jsem na kreslení použila papír.

Otázky

23. října 2015 v 9:47 | Lilly
Pro tyto články jsem vytvořila další rubriku, aby šly snadno najít. Pod tento článek můžete napsat komentář a můžete se zeptat, pokud by vám něco nebylo jasné nebo pokud byste s něčím nesouhlasili. Můžete se ptát na otázky ohledně mých článků, obrázků a příběhů a já vám na všechno ráda odpovím. Usmívající se Ale budu odpovídat jenom na otázky týkajících se mého blogu. Jestli někdo z vás napíše: Kolik ti je? Jak vypadáš? ...atd, tak na tyto otázky neodpovídám! (to bylo pro ty méně inteligentní, kteří by to mohli napsat Smějící se)
A ptáte se, proč píšu zvlášť tento článek? Protože se mi občas stává, že lidi komentujou mé asi půl roku staré články, a já si toho třeba ani nevšimnu, nebo si toho všimnu pozdě. Opravdu nemám náladu ani čas procházet každý den 100 článků a kontrolovat komentáře. Takže jestli se budete chtít kdykoliv na něco zeptat, zanechte komentář pod tímto článkem. Pokud by více lidí chtělo odpověď na stejnou otázku nebo kdyby bylo vysvětlování opravdu na dlouho, přidám další článek, ve kterém budou odpovědi.
Stejně tak do komentářů můžete psát i návrhy, kterých článků bych měla přidávat víc a kterých míň, nebo jak bych měla vylepšit blog, aby se vám víc líbil.
.
Doufám, že se budete bavit. Usmívající se

Nala

23. října 2015 v 9:17
Jméno: Nala
.
Věk: asi 1 rok
.
Původ: neznámý
.
Kouzelná moc: předpovídání budoucnosti
.
Schopnosti: Je vycvičená v plížení a v lovu
.
Klan: Vzdušný
.
Postavení v klanu: léčitelka
.
Rodina: neznámá
.
Nejlepší přátelé: Lilly
.
Charakter: Nala je hodně podobná Lilly, je hodná, statečná a roztomilá. Narozdíl od Lilly je ale méně stydlivá, často vymýšlí nějaké hlouposti pro pobavení a nikdy s ní není nuda. Má ale hodně problémů, jako třeba to, že nedokáže přejít řeku, protože se jako malá skoro utopila, a tak má z vody o hodně větší strach než ostatní.
.
Vzhled: Má krátkou, černou srst se svítivě bílými pruhy, které má na čele, na zádech a na ocase. Pruhy mění barvu podle její nálady a svítí ve tmě. Má malé tlapky, menší čumáček a velké, svítící oči. Je roztomilá jako Lilly.
.
.
Nala a její roztomilý výraz :D

PS: já vím, že předtím bílou ofinu neměla...

Lilly

22. října 2015 v 14:58 | Lilly |  Lilly
Jméno: Lilly
.
Věk: asi 1 rok
.
Původ: z města lidí
.
Kouzelná moc: žádná
.
Schopnosti: Je vycvičená v plížení a skákání
.
Klan: Vzdušný
.
Rodina: sestra - Yorika
.
Nejlepší přátelé: Nala
.
Charakter: Lilly je hodná, laskavá a roztomilá kočka. Je chytrá a statečná, ale i hodně stydlivá a většinou se drží stranou od ostatních. Není moc silná, ale nad nepřítelem vždy zvítězí svou chytrostí.
.
Vzhled: Má krátkou a hustou šedou srst, malé tlapky a silný ocas. Je to docela malá kočka. Jejího roztomilého obličeje si každý hned všimne. Má malá ouška, krátký čumáček a velké oranžové oči.
.

Yorika

22. října 2015 v 13:53 | Lilly |  Postavy

Ztracená sestra Lilly - Yorika

21. října 2015 v 22:06 | Lilly |  Příběhy
Lilly nevěřila svým očím. "Yoriko! To přece není možné! Vždyť jsi se ztratila a zemřela jsi!" divila se Lilly, když spatřila svou sestru - Yoriku. "Ne, tenkrát, když jsem se ve městě lidí ztratila, nezemřela jsem. Naštěstí se mi podařilo přežít. Potom jsem z města utekla a žila ve Slunečném údolí. K vašemu území jsme nikdy nechodili. Je na druhé straně od města a proto jsme se nikdy nepotkaly. Taky jsem si myslela, že jsi sama nepřežila." vysvětlovala jí Yorika. Lilly si jí chvilku prohlížela a pak řekla: "Mě se naštěstí taky podařilo z města utéct a dostala jsem se do Vzdušného klanu." -"Já jsem takové štěstí neměla. Utéct se mi podařilo až po delší době. Potom jsem se navíc ještě dostala mezi kočky, které mě chtěly zabít. Utekla jsem jim a pak mě mezi sebe přijaly kočky, které patří do něčeho, co by se taky dalo nazvat jako klan. Máme ale jenom jeden a žijeme jinak. U nás nachází domov hodně koček, hlavně ty domácí, které byly vyhnány ze svých domovů nebo kočky, které potřebují ochranu." řekla Yorika a smutně sklopila hlavu. "Ale teď má náš klan velké problémy. Každou chvíli na nás útočí divoké kočky, které chtějí za každou cenu získat nové území, i za cenu života. Mnoho našich koček už zemřelo... a území už máme poloviční. To vše kvůli nim. Dříve se nám dařilo skvěle." "Mohli bychom vám nějak pomoct?" ptala se jí Lilly. "Raději ne, nechci do toho zatáhnout i vaše klany." smutně odpověděla Yorika. Lilly se na ní s úsměvem podívala. "Pro svou sestru udělám cokoliv!" "Děkuju" řekla Yorika a obě spolu odešly do tábora.
Když tam došly, Lilly představila Yoriku ostatním. Mia byla nadšená, jako všichni, a zeptala se: "jak jsi ji našla?" Lilly jí na to odpověděla: "Šla jsem prozkoumávat nové území, jak mi řekl velitel klanu. A šla jsem tam, kam nikdy nechodíme. Obešla jsem město lidí a zrovna tudy právě šla i Yorika. Myslela jsem, že jsem se zbláznila, když jsem ji uviděla poprvé po velmi dlouhé době. I když už nejsme koťata, hned jsem ji poznala. Je úplně stejná jako já, až na barvu srsti." dořekla Lilly a s úsměvem se podívala na Yoriku. Potom všichni odešli k veliteli Vzdušného klanu a přijali Yoriku mezi sebe.

Klany se musejí spojit - kapitola 9.

21. října 2015 v 14:01 | Lilly |  Příběhy
Wann přišla k potoku, přes který se dalo snadno přejít po kamenech, které byly z části potopené. Na jednom z nich seděla bílá, průhledná kočka se sklopenou hlavou. Celá jasně zářila a měla nádherné oči. Wann ji hned poznala. "Paw, jsi to ty?" opatrně se zeptala. Kočka se k ní otočila a přikývla. "Ano, jsem to já. Proč jsi sem přišla?" zeptala se jí vlídným hlasem. Wann na to odpověděla: "Nevěděla jsem, že tu jsi. Ty jsi duch, že?" -"Ano, jsem" odpověděla jí na otázku Paw. Potom přeskákala kameny na druhou stranu potoka a Wann běžela za ní. Paw natáhla tlapku a ponořila jí do vody. Na hladině neviděla svůj odraz. Wann si sedla vedle ní a udělala to stejné. Ale narozdíl od Paw ve vodě svůj odraz viděla. Paw zvedla hlavu, podívala se na ní a usmála se. "Bojovali jste statečně. Jenom je škoda, že to dopadlo takhle." řekla. "To jo. Je mi líto, že jsme tě nestihli zachránit..." smutně řekla Wann a Paw jí položila tlapku na rameno. "Udělala jsi, co jsi mohla. Vlastně je dobře, co se stalo. Mohlo to dopadnout hůř." dořekla Paw a Wann se na ní udiveně otočila. "Jak to myslíš, že to dopadlo dobře? Víš, kolik koček zemřelo?" Paw se na ní znovu otočila. "Ano, dopadlo to dobře. Třeba jste mohli tento boj prohrát a mohli jste přijít o všechno území. Vy si teď zasloužíte oslavovat a radovat se, a ne truchlit nad zemřelými. I když to je bolestivé. Ale už je to za námi. Teď už jsou klany v bezpečí." Wann přikývla a obě kočky přešly potok zpět na druhou stranu. V tom Wann něco napadlo. Zastavila Paw a řekla: "Co kdyby jses se mnou vrátila do tábora? Všem se po tobě stýská." Paw ale nesouhlasila a rozhodným hlasem odpověděla "Ne, Vanilko, já zůstanu tady. Vyřiď všem, že je mi dobře a že nemusí být smutní. Ale moje místo je teď tady. Nejdu s tebou." -"Ale proč? Proč se mnou nemůžeš jít, aspoň na chvilku?" prosila ji Wann. "Už jsem řekla, prostě s tebou do tábora nepůjdu!" ohnala se po ní Paw, ale její tlapka Vanilkou proletěla jako vzduch. Nemohla se ji dotknout. "Promiň" řekla Paw a odběhla k velkým kamenům, které byly blízko lesa. "Paw! Počkej!" volala za ní Wann, ale Paw nezastavila. Rozběhla se tedy za ní a když se Paw konečně zastavila, začala pomalu mizet. "Už musím jít." řekla Paw a hned jak to dořekla, zmizela úplně. Vanilka jí ještě dlouho volala, ale Paw se už neukázala. Ještě chvilku tam stála a pak se vrátila do tábora.

KONEC

Simon! :D

21. října 2015 v 12:10 | Lilly |  Postavy
Tak když jste to uhádli, tady je celý obrázek. Je to kreslené trochu jiným způsobem, dala jsem si víc záležet. Je to i s mým oficiálním podpisem. Smějící se

Ahoj všichni

20. října 2015 v 18:32 | Lilly
jsem nemocná :( mám už půlku dalšího příběhu, ale teď nemůžu pokračovat.
PS: tenhle obrázek jsem kreslila už dávno... Uhádnete kdo to je? :)

Klany se musejí spojit - kapitola 8.

15. října 2015 v 14:52 | Lillík |  Příběhy
Mia se chystala vrátit Kočičí amulet na tajné místo, které je ve stromě. Je to vlastně díra vytesaná do stromu, kam kámen patří. To místo je tajemné a plné záhad. Tady totiž zemřelo nejvíce koček v největší bitvě ještě dávno předtím, než klany vznikly. Právě proto se velitelé klanu a kočky s kouzelnou mocí spojily, aby vytvořily tento kámem, který kočky chrání před nebezpečím a díky kterému mají všechny klany své území a nemusí se o něj prát. Mia si všimla, že na stromě jsou divné rýhy od drápů, a musela to být kočka nebo kočky s opravdu ostrými drápy. Někdo jí najednou položil tlapku na rameno. Mia vyděšeně vykřikla a otočila se. Za ní stál Kris z Ohnivého klanu. "Myslíš si, že jsme hluchý nebo co? A že jsme vás neslyšeli, když jste mluvili o amuletu? Řeknu ti nějaké novinky, třeba že už prohráváte a měli byste se přestat snažit, stejně to už nezměníte." smál se jí Flér, ale Mia na to odpověděla: "Jak si můžeš být tak jistý, třeba se nám ještě podaří zvítězit. A vůbec, jak dlouho už mě sleduješ?!" "Od chvíle, kdy jsi začala utíkat z boje až sem. V plížení jsme nejlepší!" vychluboval se Kris. Mia se soustředila na svůj úkol tak moc, že si ani nevšimla, že jí někdo sleduje. Tohle se jí ještě nikdy nestalo. Cítila se trapně a tak zalhala "Stejně jsem o tobě celou dobu věděla!" Potom vytáhla své ostré drápy, skočila na něj a zakousla se mu do krku. Kris byl ale silnější, a tak jí snadno shodil a začal s ní mlátit o zem a trhat jí na kusy. Mia ještě měla 5 životů. Vstala a opět se na Krise vrhla. Tomu ale zbývalo ještě 8 životů a byl silnější. Najednou Mia uslyšela šustění ve vysoké trávě a po chvilce z křoví vyběhl Ostrodráp. Mie už zbývaly jen tři životy a myslela si, že tohle bude její konec a že Ostrodráp přišel pomoct Krisovi. Bylo to ale jinak. Přiběhl ke Krisovi a silně ho odhodil. Na Miu zakřičel "Utíkej!" a Mia co nejrychleji odběhla k Pěti stromům. Zatímco se Kris pral s ostrodrápem, Mia zvedla Kočičí amulet a vložila ho do stromu. Pak rychle utíkala k bitvě mezi klany. Zjistila, že kočky z Ohnivého zrtatily sílu a kouzelnou moc. Vločka bojovala s Flérem, uhasila jeho pekelné plameny a pak ho zasypala sněhem. Ohnivé kočky, které byly ještě naživu, začaly utíkat a kočky, které jim sloužily, se rozutekly. Zbylo už jen pár koček z ohnivého klanu a ostatní klany na tom byly podobně. Léčitelka Nala přiběhla k raněným a začala je ošetřovat. Kočky si myslely, že Ohnivý klan už odešel, ale najednou z úkrytu vyběhlo pár Ohnivých koček a zaůtočilo na Sněhové. Ty byly silnější, a tak je snadno odrazily. Zbyla tam jediná kočka, ta se poprala s Wann a pak popadla Paw a odtáhla ji do jiné části lesa. Paw zbývaly dva životy, byla hodně zraněná a už se nedokázala ubránit. Za nimi vyběhla Kapka a Wann, ale Ohnivá kočka běžela moc rychle. Zakousla se do Paw a praštila s ní o skálu. Paw už zbýval jen jeden život. V tu chvíli k nim přiběhla Wann s Kapkou, které ji chtěly zachránit. Ohnivá kočka chytila Paw a zase s ní běžela jinam. Když je konečně doběhly kočky, kteté jí chtěly zachránit, viděly jen, jak Paw leží mrtvá na zemi a Ohnivá kočka začala útíkat. Pak ale zakopla o větev a zlomila si tlapku. Kapka jí doběhla, neměla s ní slitování za to, co udělala a zabila ji. Potom přiběhla k Paw, u které už stála Wann a smutně mňoukala. Byly tam u ní dlouho, potom je sháněly ostatní kočky, a tak odešly. Několik dní pak všude panoval smutek místo toho, aby se kočky radovaly z výhry. V noci se Wann vydala do lesa na místo, kde zemřela Paw. Její tělo tam ještě pořád leželo. Začalo jemně pršet a na rozkvetlé louky padala mlha. Wann sklopila hlavu a zavřela oči. Hned potom je zase otevřela, když okolo sebe slyšela zvláštní zvuky a od potoka se ozývalo tiché volání. "Vanilko, pojď sem..." Zvláštní zvuky se opakovaly a byly čí dál hlasitější. Wann se rozhodla, že k potoku půjde. Doufala, že to není další past koček z Ohnivého klanu.

Alanis

12. října 2015 v 20:51 | Lilly Lilly Lilly |  Postavy
klan: Měsíční
povaha: Je chytrý, tajemný a výbušný. :D Často si dělá srandu z druhých, je zlomyslný a hodně žárlivý.

Klany se musejí spojit - kapitola 7.

12. října 2015 v 16:54 | Hádejte kdo??? |  Příběhy
Po dlouhém přemlouvání se nakonec Ian, Kiss a Darken rozhodli, že Vzdušnému klanu pomůžou. Začali se stydět za to, že utíkají a nebojují o území a rozhodli se, že to změní. K Ohnivému klanu se přidala spousta koček, a všem bylo jasné, že je musí zastavit. Velitelé klanů svolali svůj klan a vyrazili Sněžnému klanu na pomoc. "Koťata nechte tady v bezpečí, ať aspoň někdo přežije.." řekla Darken předtím, než odešly. Sněžný klan zatím bojoval s Ohnivým, Ohnivých ubývalo, ale zároveň i Sněžných. Afrodita s neznámou kočkou z Ohnivých napadla Pavodu, obě jí sekaly ostrými drápy, Afrodita skočkila za ní a dotlačila ji až na okraj poropasti. Pavoda se s ní dál prala, když najednou přiběhla Ohnivá a shodila ji dolů do propasti. Pád jí sebral všechny zbývající životy a kočka z Ohnivých se zlomyslně zasmála. Vločka se zatím prala s Flérem, oba byli velitelé klanu. Díky své zvláštní barvě kožichu měly kouzelnou moc, kterou při boji využívaly. Vločka a všichni ze Sněžného klanu na tom byli už hodně špatně a doufali, že pomoc dorazí co nejdříve. Kapka s ostatními se už blížila k boji a byla na sebe hrdá za to, že dokázala všechny přesvědčit. Wann uslyšela za sebou divný šramot a tak se otočila. Hned potom se otočili i ostatní. K boji přicházely úplně všechny kočky a Vločka se usmála "Dobrá práce Kapko, já věděla, že ty to dokážeš." Za to Flérr se vyděsil a začínal být nervózní. Teď byl boj vyrovnaný. Všechny zbývající klany se spojily a bojovaly proti Ohnivému. Ten začal pomalu prohrávat. Někteří zemřeli a někteří boj opustily. Kočky teď bojovaly s ještě větším odhodláním než předtím. Tahle kočičí válka šla zastavit jedině tak, že by se Kočičí amulet vrátil zpět na své místo. To si vzala na starost Mia, která ještě pořád amulet pečlivě hlídala. Informovala o tom velitele a rychle odběhla k Pěti stromům. Když tam doběhla, zděsila se. Každý strom je jeden klan, když je amulet na svém místě, vypadají všechny stromy stejně. Ale teď to vypadalo úplně jinak. Čtyři stromy byly uschlé a bez listí. Pátý strom byl dvakrát větší a silnější, ale nekvetl - to je Ohnivý klan. A nekvetl proto, že věci, které se děly, nebyly správné. Klanu se sice dařilo, ale kočky z tohoto klanu si vybraly cestu boje a ne cestu míru. Ostatní stromy byly na spadnutí, stejně jako ostatní klany. Tajné místo hlídala kočka z Ohnivých. Byla jenom jedna, takže se jí Mia nelekla. Ale hodně se divila, když zjistila, že jí nechce ublížit. "Co tu děláš? Proč nebojuješ za svůj klan jako ostatní?" zeptala se zmateně Mia. Pak zjistila, že je to Dráp, otec Fléra. Obrátil se k ní a řekl: "To, co se teď děje je hrůza, můj syn se dočista zbláznil. Od té doby, co se stal velitelem klanu, má náš klan špatnou pověst a může ta to jediná kočka. Věděl jsem, že tohle jenou přijde. Flér se před ničím nezastaví a zajímá ho jenom moc. Ostatní jako Flér nebyli. Byli přesně opakem, a tak jsem si myslel, že se nic nestane, když se stane velitelem o něco dříve. Netušil jsem, čeho všeho je schopen." Mia to všechno chápala a klidným hlasem řekla "Aha." Potom Dráp odešel beze slov a Mia vzala Kočičí amulet, který měla ještě pořád u sebe.

Klany se musejí spojit - kapitola 6.

12. října 2015 v 14:53 | Lilly |  Příběhy


"Tak na co čekáte?!" zasyčel Flér na kočky ze Sněhového klanu. Všechny kočky začaly okamžitě utíkat k Bezedné propasti. Kočky ze Sněžného klanu běžely jak nejrychleji mohly, ale kočky z Ohnivého klanu je pořád doháněly. Občas se už praly i cestou a když konečně doběhly k Bezedné propasti, postavily se proti sobě. Vločka našeptávala Kapce, aby co nejrychleji přivedla posily. "Přiveď všechny kočky ze Vzdušného klanu, aby nám pomohly v boji za naše ztracené území. Řekni, že tě posílá velitelka Sněžného klanu, musíš je přemluvit, aby souhlasily." Kapka neváhala a běžela, jak nejrychleji mohla. Potom se Vločka otočila ke Stříbrné Tlapce. "Ty jsi ještě kotě, nemůžeš bojovat! Rychle uteč a zachraň se!" "Ale já chci taky bojovat! Nebudu našemu klanu vůbec užitečná!" řekla naštvaně Stříbrná. "Dělej, co říkám, uteč a to hned!" sykla na ní Vločka a Stříbrná Tlapka s velkým odporem odcházela z boje. Najednou po Vločce vyletěl Flér, vytáhl své ostré drápy a výstražně s nimi sekl do vzduchu. "Už nebudeme déle čekat. Jste připraveni? Vidím, že ne. Takže se připravte na smrt!" řekl posměvačně Flér, Vločka se ale rozhodla, že se nenchá vyprovokovat a řekla: "Ach, ty se nikdy nezměníš. Říkala jsem tvému otci, že se nemáš stát velitelem, že se neustále budeš prát o území a měla jsem pravdu. Jenže mě ani Meliris jako vždy nikdo neposlechl. Teprve nedávno jsi vyrostl z kotěte a jsi ještě moc mladý, abys řídil celý klan. Ale jak chceš, chtěl jsi boj, máš ho mít!" To už Flér nevydržel a co nejsilněji udeřil Vločku svými ostrými drápy. Vločka se svalila na zem, ale i přes to zůstala v klidu. Wann se ale naštvala a začala na Fléra ječet. "Tak abys věděl, my tento boj vyhrajeme, nemáte šanci zvítězit v boji proti čtyřem klanům!" "To je sice super, ale předpokládám, že se na vás zase vykašlou jako posledně..." smál se jim Flér a sekl Wann ostrými drápy. Vločka do něj strčila a sní se vrhly do boje i ostatní kočky. Koček z Ohnivého bylo něco přes stovku, jen kdyby se klany znovu spojily, bylo by možné tento boj vyhrát. Nebe najednou zahalily šedé mraky a po chvilce začalo silně pršet. Sněžné kočky nejdříve zabily několik Ohnivých, ale i ony samy už měly málo životů. Vločka si v duchu říkala: "Pospěš, Kapko, pospěš!" Mezitím se Kapka všude snažila najít nějaké kočky, ale všude bylo prázdno. Rozhodla se tedy, že půjde až za jejich území. Když tam došla, byly tam všechny kočky, všechny klany. Přišla k Ianovi, velitelovi Vzdušného. "Prosím, musíte nám pomoct! Když vyhrajeme, získáme zpět všechno naše území, i to vaše!" prosila ho Kapka, ale Ian odmítl. "Už jsme jednou zatáhly klany do nebezpečí, podruhé už to neuděláme!" řekl a chystal se odejít. Kapka ho zastavila a vážným hlasem řekla: "Ale vy nám musíte pomoct, vždyť jste ještě nedávno byli naši přátelé. A navíc, to chcete opravdu po zbytek svého života žít takhle? Jako kočky, které nic nedělaly, když mohly za své území bojovat a které se vykašlaly na své nejlepší přátele?"

Klany se musejí spojit - kapitola 5.

11. října 2015 v 13:56 | Lilly |  Příběhy
"Nemáme na vybranou," řekla Vločka s vážným výrazem v obličeji "musíme s Ohnivým klanem bojovat!" Najednou do jejich tábora vtrhly kočky z Ohnivého klanu v čele s jejich velitelem Flérem. Ten k nim přišel a řekl: "Toto je poslední úzmeí, které vám zbylo. Tak co, vzdáte se bez boje?" vysmíval se jim, ale kočky byly odhodlány své území bránit. "Nikdy!!!" vykřikla Vločka a všechny ostatní kočky ze Sněžného klanu s ní souhlasily. "Myslíte si, že má ještě cenu bojovat proti nám o vaše území? Nikdo proti nám nemůže zvítězit!" řekl Flér a hrdě se podíval na všechny kočky z Ohnivého klanu. Bylo jich tolik, že si ani nešlo všechny zapamatovat jménama. "Kde jste vzali tolik koček? Vždyť ještě nedávno vás bylo míň než nás!" nechápavě se zeptala Vločka. "Vy jste si opravdu myslely, že jsme celou dobu nic nedělali? Prolezli jsme všechna zákoutí v lese, všechna ostatní území a shromáždili jsme co nejvíce koček, které nikam nepatřily a většinou se jen tak potloukaly lesem. Jsme připraveni na souboj. Co vy?" Wann přišla k Vločce a tichým hlasem řekla: "Doufám, že je ti jasné, že tohle nemůžeme vyhrát." Vločka jí na to odpověděla: "To vím, ale musíme bojovat a musíme chránit svou čest!" potom se otočila na Fléra, který už netrpělivě čekal a rozhodným hlasem řekla: "Jsme připraveni." Flér se hlasitě zasmál a pomalu začal odcházet. "Dobrá. Sejdeme se tedy u Bezedné propasti."

Klany se musejí spojit - kapitola 4.

10. října 2015 v 10:34 | Lilly |  Příběhy
Kočky z kmene Zeleného Listu se často pohybují i mimo jejich území. Jacqueline chytila Miu za tlapku a nechtěla ji pustit. Mia ji druhou zadní tlapkou kopla do obličeje, to Jacqueline naštvalo a skočila na ní. Na pomoc jí přiběhla Paw. Zapíchla do ní své ostré drápy a odhodila jí. O kousek dál končila skála. Jacqueline se zachytila drápy o kus kamene, ale potom se kameny pohnuly a skutálely se i s ní dolů ze skály. Paw se ještě chviíli dívala, jak Jacqueline padá dolů ze skály a potom dopadla do trnitých keřů, které byly pod skálou. Pak začala Paw zase utíkat. Kočky se pořád vzdalovaly od nepřátelského území a černé kočky, které za nimy běžely, je pomalu začlay opouštět. Nexovi zůstala jizva přes celý obličej, Ostrodráp si z boje nesl hodně škrábanců a měl natržené ucho, Mia měla hodně vytrhaných chlupů a tekla jí krev, Klarie měla zlomené drápy a Paw několik škrábanců. Do svého tábora se vracely stejnou cestou, jakou přišly. Musely tedy znovu přejít nestabilní kus dřeva, který ležel přes propast. Rychle po něm všichni přeběhli. Jedna kočka je ale pořád ještě sledovala. Doběhla až k propasti a rozhodla se, že taky přejde na druhou stranu. Když byla v polovině cesty, Ostrodráp se do kmenu pořádně opřel a celý kus dřeva i s černou kočkou spadl do řeky. Pět koček se ještě dívalo, jak se černá kočka pokouší dostat ven z řeky. Když se dostala ke břehu, naštvaně na ně zasyčela. Z druhé strany propasti se začaly sbíhat černo-bílé kočky, a tak kočky z klanů zase začaly rychle utíkat. Den se pomalu měnil v noc, ale tentokrát bylo zataženo, takže na nebi nebyly vidět žádné hvězdy, ani měsíc. Opět trvalo kočkám dva dny, než došly zpět do svého tábora. Mezitím nastal v táboře velký neklid a všude probíhaly hádky. Vypadalo to, že dojde k boji mezi klany. Když se pět koček vrátilo zpět, nebyly moc slavnostně uvítány. Mia dala Kočičí amulet do její tašky vyrobené z listí, a chystala se ho odnést zpět na své místo, aby konečně ty hádky skončily. Potom ji ale zastavila Leona a vyděšeně řekla: "K tajnému místu k pěti stromům se nedostaneš. To území už ovládají kočky z Ohnivého klanu! Byly jste pryč asi týden a hodně se toho za tu dobu změnilo. Kočky z Ohnivého klanu nám zabraly už skoro všechno území! Jako pomsta za kámen Odvahy, ten nám naštěstí nesebraly. A také využily našeho oslabení a teď přepadají úplně všechny! Nejhůř je na tom Sněžný klan, Paw, jsi v nebezpečí!" Paw, která ještě pořád u Miy zůstala, se rozběhla a co nejrychleji běžela ke svému území. Kočky z Ohnivého klanu ještě nikdy neměly tak velkou moc. Jediná kočka z nich, které to bylo líto a kterou to štvalo, byl Ostrodráp, který toho kvůli nim vytrpěl víc než dost a naštvaně vykřikl: "Tak takhle se nám odvděčují?! Tohle kočky z mého klanu už opravdu přehnaly!" To si mysleli všichni, kromě ostatních koček z Ohnivého klanu. Ostaní klany dobře věděly, že je Ohnivý klan nenávidí, nevěděly ale, že je nenávidí tolik. Když Paw doběhla ke svému území, zděsila se. Kočky ze Sněžného klanu utíkaly pryč z jejich území a za nimi běžela spousta rozzuřených koček. Kočky vhnané z jejich území přiběhly k ní a všichni běžely do bezpečí do tábora, to bylo jediné místo, kde bylo bezpečno a jediné místo, kam se kočky z Ohnivého klanu ještě nedostaly.Tam se sešly všechny kočky, které postupně přicházely o své území. "Co teď budeme dělat??" zeptala se vyděšeně Wann. Ostatní kočky běžely chránit své území a v táboře zůstaly už jen kočky ze Sněžného klanu. Vločka přišla k Wann a utěšovala ji. "Neboj se. O území nepřijdeme!" "Ty jsi velitelka. Jen ty nás můžeš zachránit!"

Klany se musejí spojit - kapitola 3.

9. října 2015 v 21:07 | Lilly |  Příběhy
Kočky šly dál lesem, už byly skoro u hranic území, které patřilo kočkám z kmene Zeleného listu. Stačilo už jen přejít obrovskou trhlinu v zemi, kterou kdysi dávno vytvořilo zemětřesení a vede i přes území kočičích klanů. Na dně té propasti je řeka a z mnoha míst do ní tečou vodopády. Po tenké kládě, která ležela přes propast, bylo možné ji přejít. Kočky si dávaly opravdu velký pozor při přecházení propasti, aby do ní nespadly. Všechny ji bez problému přešly, jen Klarie uklouzla tlapka a padala dolů. Naštěstí se stihla zachytit drápama o kus kůry, která se ale taky potom začala odlupovat. Přiběhla k ní Mia, chytila ji za tlapky a vytáhla ji z propasti. "Musíš si dávat větší pozor!" řekla a než Klarie stačila něco říct, Mia už zase byla pryč. Klarie se na ně chvilku dívala, potom se podívala do propasti. Kmen, po kterém před chvilkou propast přešly už držel jen tak tak, vypadalo to, že se brzy zhroutí. Raději se rychle otočila a doběhla ostatní. Najednou se ocitly na území koček se zvláštním způsobem života. Ve vzduchu panovala zvláštní atmosféra, něco jako neklid, strach a úzkost. Kočky dobře věděly, že tu rozhodně nejsou vítány, a tak se měly obzvlášť na pozoru. Ze začátku žádné kočky nepotkávaly, ale čím více se přibližovaly k hlavnímu táboru koček z kmene, tím větší měly strach. Za keřem se ozvalo podivné zašustění, jako kdyby je někdo sledoval. Čím dál častější a hlasitější zvuky v nich vyvolaly pocit, že o nich všichni už dávno ví. Hned bylo všem jasné, že se do tábora koček z kmene Zeleného listu nedokážou nepozorovaně proplížit. Kočky šly už velmi pomalu a pořád se ohlížely. Najednou se okolo nich začaly ze všech stran sbíhat kočky, které měly většinou černou barvu srsti. Byly o trochu větší, měly velmi ostré drápy a vypadaly silněji. Pět koček bezmocně stojících uprostřed cizího území začaly obklopovat ze všech stran kočky připravené k boji. Jedna kočka k nim přiběhla a ohnala se svými ostrými drápy po Nexovi. Ten vyděšeně couvnul a narazil do stromu. "Co budeme dělat? A jak se odsud dostaneme?" vyděšeně se zeptala Mia. Černá kočka s bílým ocasem jménem Jacqueline jí vztekle odpověděla: "Na to jsi měla myslet dřív, než jste sem přišli! Teď už je pozdě! Nikdo se z našeho území nedostane živý!" Všem pěti kočkám se oči rozšířily strachem. Naštvané kočky s černým kožichem se jim zakously do krku a odvlekly je s sebou do jejich tábora. Klarie zařvala bolestí, ale právě proto s ní kočka, která ji vlekla, pořádně zatřášla a praštila s ní o zem. Když je dovlekly do tábora, odvedly je k jejich velitelce. Byla to hodně velká kočka, přesto byla docela mladá. Kočky z kmene Zeleného listu hodily pět koček před ní. Ta se na ně z vysoka podívala a zašklebila se. Menší kočka, která stála po jejím boku se jí zeptala: "Tak co s nimi uděláme? Zabijeme je hned, nebo až potom?" "-ještě chvilku počkej. Jen ať zjistí, jak velkou máme moc!" Najednou se kolem nich seběhlo ještě více koček než předtím. Nikdo z nich nevěděl, že je jich tolik. Ostrodráp si všiml, že velitelka černých koček drží Kočičí amulet ve svých velkých tlapách a pečlivě ho schovává. Odstrčil černé kočky, které ho obklopily a pokusil se vyrvat velitelce Kočiči amulet z tlapek. Ta ale byla v boji velmi dobrá, sekla ho svými ostrými drápy a Ostrodráp spadnul na další kočky. "Tak na co čekáte?" zařvala na ostatní. "Zabít!!" Najednou se na ně vrhly všechny černé kočky najednou a škrábaly je a kousaly jak nejsilněji uměly. Zlomyslná velitelka černých koček si ten pohled užívala. Paw využila svých bojovných schopností a jednou ranou odhodila dvě kočky. Byla jich velká přesila. Paw se rozběhla a začala se prát rovnou s jejich velitelkou. Kočičí kámen jí spadl na zem. Mia si toho všimla, rychle ho sebrala a všechny kočky začaly utíkat pryč. Naštěstí byly rychlejší než kočky z kmene Zeleného listu a tak se jim podařilo utéct. Velitelka je dohonila a sekla Nexe přes obličej. Zůstala mu krvavá jizva přes oko. Potom vyběhly z jejich území a i s kamenem se vracely zpět. Pak ale...

Klany se musejí spojit - kapitola 2.

8. října 2015 v 18:48 | ...asi se budu podepisovat zase jako Lilly - je to lepší |  Příběhy
Kočky, které Darken vybrala, přišly k ní a ona jím dala rady. Potom se vydaly na druhý konec lesa. Věděly, že to je dlouhá cesta. Není to žádný malý lesík s pár stromy, je to obrovský les a jedna část toho lesa je dlouhá asi 30 kilometrů. Není to ale přesně, jen přiblizně, protože kočky to neměří. Mají svoje území vždy něčím vyznačené a hranice jsou jasně viditelné. Většinou si jako svou hranici volí řeku nebo propast.
Mia, Paw, Klarie, Nex a Ostrodráp šli po úzké vyšlapané cestě lesem a plánovaly, co budou dělat, až dojdou k cizímu území. Ostrodráp z Ohnivého klanu je zastavil a řekl: "Tak aby bylo jasno, i když jsme klesli tak hluboko, že musíme spolupracovat, pořád vás nenávidím. Hlavně tebe, Paw! Nic se nemění." "Co proti mě máš?" vztekle se na něj otočila Paw. "Jsi ze Sněžného klanu! Oni byli vždy naši nepřátelé." Mia se zastavila a sní se zastavili všichni ostatní. Potom řekla: "Mohli byste se už přestat hádat?! Tady jde přece o záchranu koček a ne o nějakou hloupou hádku... vůbec si neuvědomujete vážnost situace!"
Kočky už nič neřekly, sklopily uši a šly dál. Nikdo z nich neměl moc dobrou náladu.
Už se pomalu začalo stmívat, slunce se schovalo za stromy a začal foukat silný vítr. Navíc se potom ještě zatáhlo a začalo pršet. Kočky šly dál, kožich měly promočený a cesta ubíhala neuvěřitelně pomalu, i když šly docela rychle.
Po celé noci bloudění lesem byly hodně vyčerpané a tak si na chvilku odpočinuly. Cítily, že už jsou blízko jejich území. Les tu vypadal stejně, ale na jeho okraji končila skála, která byla hned vedle lesa. Skoro celé území koček z kmene Zeleného listu je uprostřed skalnaté plošiny a na všech jejích stranách skály končí. Vede odsudt jen málo cest a jsou hodně nebezpečné. Občas se stane, že má nějaká kočka takovou smůlu, že se skály spadne. Kočky sice mají devět životů, ale nejsou nesmrtelné. To znamená, že když ze skály spadnou, můžou se zabít. Ale někdy se stane i takový zázrak, že kočka pád přežije. To by ale musela mít opravdu velké štěstí. Žádná kočka by rozhodně nechtěla z té skály spadnout. Kmen Zeleného listu má území velmi blízko Mračnýh hor. Moc koček tam není, je tam větší zima a jsou tam většinou jen skály.
Kočky se po krátkém odpočinku zase vydaly na cestu. Už toho měly dost. Dohromady šly dva dny, skoro se ani nezastavily a cíl byl pořád v nedohlednu. Opět se začalo stmívat, ale kočky šly dál, sílu jim dávala naděje a také důležitost jejich úklolu a pocit, že pro takový nebezpečný úkol byly vybrány právě ony.

Amy

6. října 2015 v 21:01 | Ellis |  Postavy
Bažinový klan
Vlastnosti: Je zábavná, chytrá, klidná a trochu stydlivá před ostatními. Má hodně tajemství, o kterých nikdo neví.

Klarie

6. října 2015 v 16:07 | Ellis |  Postavy
Je to kočka z Měsíčního klanu
Má kouzelnou moc - umí být neviditelná

Klany se musejí spojit - kapitola 1.

6. října 2015 v 15:09 | Ellis |  Příběhy
"Dozvěděli jsme se, že kočky z kmene Zeleného listu si stále zvětšují svoje území a brzy se dostanou až k nám. Navíc, kočky z našeho klanu je dnes viděly hodně blízko našeho území." řekla Darken a otočila se, protože za sebou zaslechla nějaké zvuky. Do tábora vtrhla vyděšená Klarie a všem rychle vykládala, co se stalo. "Kočky z kmene Zeleného listu se vplížily na naše tajné místo v lese, zabily stráže a odnesly si s sebou vzácný Kámen míru! Říkaly, že je zo pomsta za území, o které kvůli nám přišly!" Ostatní kočky se vyděsily. Clea zaslechla, o čem si povídají a tak šla za nimi. "Ale jak zjistily, kde ten kámen je? Musel jim to někdo říct, nebo nás musely vidět, když jsme tam šli!" řekla. "Ano, to je možné" řekla Darken a pečlivě přemýšlela. Postupně k nim začaly chodit kočky, aby zjistily, o co jde. Za chvíli se tam sešly všechny. "Musíme ten kámen získat zpět, jinak zase budou boje mezi klany!" Řekla Meliris, velitelka klanu, která taky právě přišla. Clea přišla s dalším návrhem: "Tak co kdyby jsme pro ten kámen šli my?" "Je to moc nebezpečné, ty kočky by tě mohly i zabít." řekla Meliris "Počkat! Něco mě napadlo. Mohli bychom tam poslat jednu kočku z každého klanu, protože každá kočka je vytrénovaná na něco jiného. Kočky ze Vzdušného klanu jsou hodně rychlé a kočky z Ohnivého klanu jsou zase vytrénované na boj. Chápete, jak to myslím, ne? Zvýšila by se pravděpodobnost úspěchu. Kočky z domorodých kmenů jsou nebezpečné." Klarie se to ale nezdálo a řekla: "Ale kočky z ohnivého klanu nás nenávidí! Rozhodně nebudou chtít spolupracovat." "Klany se musí spojit, nemáme na vybranou." dořekla Darken a snažila se, aby to, co říká, znělo chytře. "Tak to chci vidět, jak se dokážeš spřátelit s Ohnivým klanem..." sykla na ní posměvačně Clea. Nikdo moc nevěřil tomu, že by kočky z Ohnivého klanu souhlasily jen tak. Ale hodně se divily, když jejich velitel přikývl, a to ptoto, že to bylo opravdu důležité. Přemluvit ostatní klany bylo lehké, jen Kissa nechtěla svůj Bažinový klan zatáhnout do nebezpečí, ale nakonec taky souhlasila.
Všechny klany se sešly na velmi důležité poradě. Darken k nim pak promluvila:
"Tak kdo půjde? Bude to ale velmi nebezpečné."
-
Za Ohnivý klan - Ostrodráp
Měsíční klan - Klarie
Bažinový klan - Nex
Sněžný klan - Paw
Vzdušný klan - Mia

Klan Zeleného listu

5. října 2015 v 17:04 | Ellis |  Postavy
Tento kmen žije o trochu dál od území kočičích klanů. Kočky z tohoto kmene mají většinou černou barvu. Jsou to kočky, které nechtěly patřit do žádného klanu, a tak byly vyhnány z jejich území a teď žijí na druhé straně Hlubokého lesa.

..........
Omlouvám se, je to trochu rozmazaný...

Vanilka :D

5. října 2015 v 16:14 | Ellis

Nejvzácnější kámen

4. října 2015 v 10:47 | Ellis
Tohle je Kočičí amulet, nebo se mu taky říká kámen Míru, protože má kouzelnou moc a udržuje na území koček mír, aby nebyly žádné velké boje. Má duhovou barvu. Jenom jedna kočka z každého klanu ví, kde je. Většinou je to velitel. Kámen je na tejném místě uprostřed lesa, je schovaný ve stromě a chrání ho dvě kočky vytrénované na boj.

Obrázky

4. října 2015 v 9:46 | Ellis
Strašně mě baví dělat tohle v malování, vypadá to pěkně a navíc, jeden obrázek mi zabral asi 5 minut Smějící se


Lilly a Nala

3. října 2015 v 23:55 | Ellis |  Lilly
Zkoušela jsem můj nový program na malování v tabletu. Blbý je na tom jenom to, že ráno vstávám v 7 hodin... Dobrou noc! Usmívající se

Darken

3. října 2015 v 16:48 | Ellis |  Postavy
Tak tohle je kočka jménem Darken, snad se vám líbí Usmívající se

Teď už budu psát články jenom já

1. října 2015 v 20:58 | Ellis
Nevím jestli jsem to už psala, ale od teď už budu přidávat články jenom já. Je to docela blbý ale Nikdo odešla... Ale už se aspoň nebudeme hádat, kdo bude kdy přidávat jaký články :D

Mia °

1. října 2015 v 20:02 | Ellis |  Postavy
Omlouvám se, dnes jsem neměla čas napsat nový příběh a tak aspoň přidám obrázek Miy :)