Konečně je tady další příběh

10. srpna 2015 v 18:58 | Ellis |  Příběhy
No... už dlouho tady nebyl žádný příběh. Tak někaký přidám.
A je to zase o Lilly a o ostatních, jejich ž fotky už tu jsou, protože toho máme ještě hodně, co sem musíme přidat a prozatím to nechceme víc komplikovat.

Příběh se jmenuje: HÁDKA DVOU KOČEK

Kočky dokončily svoji důležitou práci v Bažinách a Meliris je nechala odejít. Lilly už si na život mezi ostatními zcela zvykla a plná nadšení se zeptala: "Co teď budeme dělat? Máte nějaký nápad?" -"Možná bychom mohli někam vyrazit, třeba na výlet, odpočinout si a tak..'" navrhla Afrodita. "Jo, to je dobrý nápad. Já bych chtěla jít do lesa, ale do té bezpečné části lesa. Mohly bychom tábořit, to bude zábava!" řekla Lilly a potom ještě dodala "A mohla by s námi jít i Nala? Mám pro ní dojít?" "Tak jo" odpověděla Simon. A tak šly pro Nalu, ta nadšením skákala až do stropu a tak už se nezdržovaly a šly. Orfeus se od nich ale po chvíli odpojil, protože tohle ho fakt nebaví. A tak šly jenom Lilly, Nala, Simon a Afrodita. Když dorazili na místo, které se jim líbilo, řekly si, že tady zůstanou. Bylo ale teprve odpoledne a tak se šly vykoupat k řece, protože bylo hrozný horko. Všichni si užívali osvěžující vodu řeky a za půl hodiny šly zase dál. Odpoledne se proměnilo v pozdní odpoledne a pak se pomalu začínalo stmívat. Mraky na obloze zářily jasnými barvami od žluté a červené až po fialovou a silné světlo slunce ozařovalo okolí. Skupina koček se válela ve vysoké trávě a odpočívaly. Stmívalo se čím dál víc a po chvilce už byla úplná tma. Simon už to nicnedělání nudilo a chtěla si hrát na velitelku. "Pojďte, už se vrátíme zpátky." zavelela. "Proč?" zeptala se udiveně Afrodita. "No protože jsem to řekla." "Prosímtě vždyť je ještě brzo, ty si klidně běž ale my tady ještě zůstaneme." řekla Afrodita. "Tsss" sykla naštvaně Simon a šla si lehnout o kousek dál. "Co to s ní je?" divila se Lilly. "To je u ní úplně normální..." Vysvětlovala Nala klidně, ale Afroditu to štvalo. Pořád si v hlavě říkala: Simon je prostě moc panovačná! Někdo s ní musí něco udělat. Neustále ponižuje ostatní! Tohle už dlouho snášet nebudu! Simon ale vycítila její naštvanost a tak když se vraceli zpátky, nastavila jí nohu. Afrodita to ještě nějak vydržela, ale věděla, že už brzy vybouchne vzteky. Les vypadal v noci úplně jinak a nikdo si nebyl jistý, kam jdou. Simon se ale vytahovala dál a tak je celou cestu vedla. Potom i ona znejistěla ale měla strach, že by se jí ostatní smáli a tak šla dál. "Ehm... víš jistě kam jdeme?" zeptala se Afrodita. "No... no jasně! c-co je to za blbou otázku? Jasně že vím, kam jdeme!" naštvala se Simon. "Počkej! Ja myslím že vím, kde jsme! Pojďte za mnou!" křikla Afrodita a bězěla hluboko do lesa. Všechny ostatní kočky běžely za ní a za pár minut byly v táboře. Simon vzteky zaryla drápy do hlíny a jak ji spatřila Afrodita, tak šla k ní. "Jak vidíš tak nejsi nejlepší." smála se. "Hmm, výjmečně se ti něco povedlo, Ditko... ale nedělej z toho nějakej zázrak. S mými úspěchy se to nedá srovnávat." vytahovala se Simon a Afrodita hned řekla " S jakými úspěchy? Jediný co umíš je vytahovat se nad ostatními a všechny ponižovat! Chceš slyšet pravdu?! Jseš horší než rozmazlené kotě a nesneseš být druhá! A neříkej mi Ditko!!!" Simon se už neudržela a sekla drápy po Afroditě. Ta ale stila rychle uhnot a skočila na Simon zezadu. Lilly a Nala jen přihlížely z povzdálí a vyděšeně se dívaly se na zuřivý boj. Simon strčila do Afrodity a ta spadla na zem. Potom jí začala drápat a kousat, Afrodita ale zapíchla drápy do její tlapky, zvedla se a zakousla se jí do krku. Nala k nim přiběhla a křičela "Přestaňte! Tak už dost!" Kočky ji ale neposlouchaly a praly se dál. Afrodita pak odstrčila packama Simon a ta se bouchla do hlavy o strom. Kočičí bitva skončila a obě kočky utrpěly několik ran a škrábanců. Nikdo pak už nic neřekl a celou noc nemohl nikdo usnout. Afrodita měla výčitky že to přehnala, ale při tom si byla jistá, že si to Simon zasloužila. Nala je nechtěla vyléčit protože se praly dvě kamarádky, ale nakonec je vyléčila. Zbytek výletu si užily, jenom Simon se s nikým nebavila. Když prošly skoro celý les, vrátili se domů a nikdo nikomu o tom boji neřekl.
.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | 10. srpna 2015 v 20:02 | Reagovat

omlouvám se za ty chyby které tam jsou

2 Kočička Kočička | Web | 11. srpna 2015 v 9:46 | Reagovat

to je nádherný příběh :-) nějak jsi se rozepsala :-D

3 Lilly Lilly | Web | 11. srpna 2015 v 10:36 | Reagovat

Jo no :-D a to jsem to chtěla napsat ještě delší, ale jak jsem se podívala na to jak je to dlouhý tak jsem se vyděsila a řekla jsem si, sakra, tohle nebude nikdo číst když je to tak dlouhý  :-D no a tak jsem ten konec radši zkrátila

4 Kočička Kočička | Web | 11. srpna 2015 v 11:11 | Reagovat

víš u tvých článků je jedno jak jsou dlouhý protože se dobře čtou ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama