Červenec 2015

co bych k tomu napsala......... Nala??

31. července 2015 v 20:10 | Ellis
Tak takhle vypadá Nala, ale barva její srsti se může měnit podle její nálady.

Příběh Naly

31. července 2015 v 18:26 | Ellis
Nala je menší kočka, je krátkosrstá, její hustou, černou srst zdobí svítivě bílé ornamenty, které svítí ve tmě, a mění barvu podle toho, jakou má náladu. (Později přidám fotku.) Je milá, ráda všem pomáhá a je pořád veselá. Je to moje oblíbená kočka a je velká kamarádka Lilly. Má kouzelnou moc a umí léčit ty, kteří jsou nemocní. Nikdy nechtěla být známá a slavná ani nic podobného. Když byla ještě kotě, nikdo ji neměl rád a ona nevěděla proč a byla pořád osamělá a všemi odstrkována, stejně jako Lilly. Ale i tak si dokázala udržet úsměv a nijak si to nebrala. Potom se spřátelila s kočkou, která se jmenuje Mia. Je to dlouhosrstá kočka s výraznýma modrýma očima, srst má bílou, na některých místch hnědou (plemeno ragdoll) Je hodná a klidná, ale umí být taky pořádně hlasitá a veselá a nikdy s ní není nuda. Jednou vzala Nalu někam, neřekla jí kam jde, mělo to být překvapení. Nakonec došly na louku, ta louka byla obrovská a uprostřed louky bylo údolí, a tam šly. Nala ještě nikdy neviděla tak krásné místo, a tak se nechala unášet nádherným pohledem. Když došly do údolí, uviděly kameny a jeskyni, která z nich byla vyrobená a u ní na ně čekalo několik koček. Byly větší než ony, potom začaly odcházet do jeskyně a Mia a Nala šly s nimi. Nala s nimi několik dní byla a pak ji kočky řekly, že se může vrátit domů, pokud chce, ale ona nechtěla jít domů a chtěla s nimi zůstat. Všem pomáhala jako léčitelka. Nejdřív zůstávala u řeky, aby měla dostatek potravy a mohla lovit rybky, potom se přestěhovala do Hlubokého lesa, ale dost času tráví v Zamlžených bažinách. Teď jí znají skoro všichni.

Hotel Transylvania Mavis & Johnny

30. července 2015 v 19:31 | Nikdo
Miluju ten film!! :3 a možná si i v budoucnu založím svůj vlastní blog, ale ještě to nevím jistě. :)

V bažinách

28. července 2015 v 9:52 | Ellis |  Příběhy
Je to vlastně pokračování
______________________
Lilly šla s Afroditou a Simon po lesní cestě a pomalu už začalo svítat. Orfeus šel napřed, protože na ně nechtěl pořád čekat. Šel rychle a tak za chvíli už nebyl vidět. Lilly se uklidnila a vypadalo to, že když půjdou ještě chvíli, les už bude končit. A opravdu tam les končil, ještě prošli kolem pár stromů, potom následovala hustá tráva, bylo těžké tudy projít. lilly se zarazila, protože se ocitli na okraji skály. Ta skála byla tak vysoká, že skoro ani nešlo vidět dolů. Potom ale šli podél skály a tam byla úzká, strmá cesta, která vedla dolů ze skály. Moc hezký výhled to nebyl, i když už pomalu začínalo svítat, všude dole byla mlha. Když opatrně sešli ze skály dolů, Lilly začala v mlze rozeznávat krajinu a po chvíli dívání do mlhy zjistila, že je v bažině. Podivila se tomu, ale jak to vypadalo, ostatní to nezaujalo. "Teď dávej pozor!" upozornila ji Simon "Mohla bys spadnot do bažiny a utopit se." Lilly se polekala a tak opatrně našlapovala na ostrůvky, které ještě bažina nezaplavila. Po chvilce skákání po ostrůvkách narazili na starou, ohnilou lávku a vydali se po ní. Lávka se poté rozdělovala a Lilly začala v dálce rozeznávat malé stavby, ke kterým lávky vedly. Vypadalo to jako malé městečko postavené na dřevěných sloupech, a všude byly lávky. Lilly si řekla, že tady by opravdu bydlet nechtěla. Šli k jednomu menšímu domku, vešli do něj a vevnitř na malé lavičce seděla kočka, která se tvářila dost vážně. "To je ona?" zeptala se kočka a Lilly začala být nervózní. "Máš štěstí, že se ti nic nestalo a že jsi došla až sem. Já se jmenuju Meliris a bydlím tady." řekla a někam odešla. Afrodita ji pobídla, aby šla za ní, že ji chce s někým seznámit. Cestou si povídaly. "Máš nějakou rodinu?" ptala se Afrodita. "Ne..." odpověděla smutně Lilly. "Tak zůstaneš u nás! Bude se ti tu líbit a budeš si moct vybrat, kde budeš bydlet." řekla Afrodita. Když došly k trochu větší chatce, dveře se samy otevřely a v nich se objevila menší černá kočka a její srst byla zdobená bílými pruhy. "Ahoooj! Tak jste přišly! Jsem Nala, léčitelka, kdo jsi ty?" řekla radostně. "Lilly" "Pojď dovnitř!" Lilly šla s Nalou dovnitř a hned se z nich staly kamarádky. Afrodita šla za Meliris a když tam došla, byli tam i Orfeus a Simon. Mluvili o tom, jestli Lilly přijmou k nim. Nakonec se domluvili, že ano.jó, a tenhle obrázek jsem dělala já :D jsou to bažiny, do kterých šla Lilly
Později přidám i obrázky koček, které jsou v příběhu, abyste měli trochu představu :)

PS: tam to vlevo dole na obrázku měl být kousek lávky...Smějící se

Jak vše začalo?

27. července 2015 v 19:16 | Ellis |  Příběhy
Lilly šla sama v noci lesem, byla smutná, protože byla opuštěná a neměla nikoho. Měsíc se schoval za mraky a začalo silně foukat, pak začalo pršet. Les byl tak hluboký a hustý, že trvalo chvilku, než na ní dopadly první kapky deště. Lilly najednou našla nějakou cestu, nevěděla kam vede ale šla po ní. Doufala, že ji někam dovede, hlavně pryč z toho lesa, který se zdál být nekonečný. Šla už hodiny, ale pořád byla v lese. Bolely jí tlapky a tak si řekla, že si chvilku odpočine a pak půjde dál, ten les přece nemůže být nekonečný! Když už si chtěla lehnout do mokré trávy, uslyšela něčí kroky. Zdálo se, že je to nějaká kočka a je jich víc. Lilly se lekla a schovala se za strom. Ty kočky ji ale zaslechly a šly se podívat, co tam je. Blížili se ke sromu, za kterým se Lilly schovávala, ta ale už neměla kam utéct, viděli by ji. Bála se tolik, že už skoro nedýchala. Kočky přišly k ní a Lilly začala hlasitě křičet. Potom ale přestala, protože jí řekly, že jí nechtějí ublížit, že jí právě měly za úkol najít, protože v tom lese jsou nebezbeční vlci, a ona je tam sama. Ulevilo se jí. Po chvíli přestalo pršet. Lilly zjistila, že to jsou dvě kočky a kocour. Kočka, která byla z nich největší se ptala: "Kdo jsi? Ještě jsem tě tady neviděla..." Lilly už byla klidnější a na chvilku zapomněla, že je v lese. "Jsem Lilly, jsem ještě kotě a ztratila jsem se." odpověděla. -"Aha, já jsem Simon. Půjdeš teď s námi, jo?" odpověděla trochu znuděně. "Ano, to mi vůbec nevadí, naopak jsem ráda, že už nejsem sama. A........ jak jste zjistili, že jsem tady?" nechápala Lilly. "Abychom se chránili před nebezpečím, věštkyně Minus má schopnost, že přesně ví, kde kdo v tuto chvíli je. A tady někdo celou noc chodil v kruhu! A nakonec po cestě, která vede k nám." smála se Simon. "Nesměj se jí... Jak by asi bylo tobě, kdyby ses sama ztratila v lese. Ničeho se neboj, vezmeme tě sebou a budeš v bezpečí. A mimochodem, jmenuji se Afrodita, a ten kocour je Orfeus." řekla hlasem, který byl uklidňující a působil příjemně. Ještě chvilku si povídali, potom se všichni vydali po cestě, po které předtím Lilly šla. Zvědavost jí ale neopustila a tak se začala vyptávat. "A kam vlastně vede ta cesta? Vy to víte?" Simon se na ní podívala a řekla: "To uvidíš, až tam dojdeš."-Lilly ztracená v lese

Nakreslená kočka

27. července 2015 v 14:49 | Já?
Tohle je obrázek, který jsem kreslila, je to kočka Simon, když byla ještě kotě

Lilly

17. července 2015 v 23:38 | Ellis |  Postavy
Toto je Lilly. Je to vlastně první kočka, kterou jsem nakreslila, když jsem kdysi dávno něco psala, ale tento obrázek je samozřejmě nový. Přesně takhle vypadá naše kočka, dělala jsem to podle ní. A trochu jsem to upravila. Nejsem žádná velká malířka, ale kreslení mě prostě baví. I v počítači. A nenáme žádnej drahej program na upravování fotek tak to podle toho tak vypadá.. Usmívající se

O blogu

17. července 2015 v 20:23 | Ellis
Do tohoto blogu budu přidávat příběhy, fotky, obrázky, blbosti a možná taky přidám něco mo mně. Jsem ráda, že si můžu založit blog, a pokusím se, aby nebyl úplně nejhorší. Přidám taky moje kresby a příběh, a snad vás to zaujme a bude se vám to líbit Usmívající se

Začátek

17. července 2015 v 20:14 | Ellis
Ahoj Usmívající se nově jsem si založila tento blog, možná nebudu jediná, kdo sem bude něco přidávat, protože moje kamarádka chce blog, ale nechce si ho vytvářet. Tento blog jsem si vytvořila, protože se často nudím a nemám co dělat. Hrozně mě baví kreslení, i když mi to moc nejde, a mám velkou představivost, pořád si musím něco vymýšlet a někdy se taky inspiruu od ostatních. Ale neopičím se, pouze se inspiruju!! Smějící se Moje nejoblíbenější zvíře je kočka, a proto pořád kreslím kočky, kreslím je, a vytvářím příbehy (které jsou na nic) už od 1. třídy. Ale baví mě to, a to je hlavní, každý by měl dělat to, co ho baví.
Snad se vám bude můj blog líbit. Usmívající se